1. (v čem) přemoci se, překonat se, potlačit svůj vnitřní odpor k něčemu: druhdy nelibo dáti [almužny]…, ale má se člověk przemoci a dáti ve jméno boží RokPostB 152; těžko mu bylo, ale toho lidem neukázal, vdy se przemahage BechMuz 15a; věřímeť nepochybně, že se v tom [úmyslu opustit úřad]…přemuožeš ArchČ 10,89 (1498)

2. pf. [o živém] (čím) vysílit se (vyčerpat se) nějakou přílišnou tělesnou n. duševní námahou; přemoci se (zast.): že sě bieš przyemohla milosťú, takž i nemohla…viděti přěd sobú HradMagd 43b languebat; druhdy také zdržal [manžel] její přílišnú žádost, aby sě ovšem brzo neprziemohla [modlitbami] ŠtítAlžb 462a; člověk se przemuoz anebo přetrhne, že pak…v sobě má některaký neduh LékKřišť 116b, pod. LékFrantC 176a; aniž po dvě šichtě…dopúštějte ižádnému dělati, aby…dielem se neprzemohl dřieve času PrávHorM 14b; neskrovně je [dítě matka] krmíc masem a vínem, aby zadávilo a pržemohlo <se> BechNeub 46b se ztrhlo; tak se květem przemuoz [strom], že…oprchneť [ovoce] LékJádroD 367 ║ muž bude činiti pro svú chlípu také náklady, až sě i przemoz [a zchudne] ŠtítSvátA 118a vyčerpá své možnosti

3. pf. [o člověku] stát se nadmíru silným („přěmoci“ I/1): člověk, jenž…úfal ve mnostvie bohacství svých i prſiemohl sě v ješutnosti svéj ŽaltKlem 51,9 (přěmohl ~Wittb, přěmožen ~Kap, přemáhal jest BiblPad, zmocněl se ~Praž, ostal ŽaltPod) praevaluit